Sídlo klanu Kuga

Copak? Zeptala jsem se a položila prázdnou misku na stolek. Popolezla jsem a vzala si z gauče polštář. Položila jsem si ho na zem, lehla si na něj a přitáhla si deku, kterou přes sebe přehodila. Zívla jsem si. Natsuki-chan jde spinkat.

Keď započul tie slová taj jediné čo stihla zaregistrovať bolo to že sa deka rýchlo nadvihla a to že som ležal vedľa nej. Mráček nieje proti... ruku si preložil cez Natsuki...

Přitulo jeden, usmála jsem se a sama se k němu přitulila. Přitáhla jsem si ruku, kterou přeze mě přehodil a propletla si s ním prsty. Dobrou sluníčko, popřála jsem mu.

Ja sem Mráček... povedal a zasmial sa. stisol jej jemne ruku a povedal Dobrú mazle... Cítil som ju blízko pri sebe a nič viac som nepotreboval.

Zavřela jsem oči a pomalu usínala. V Atarově náručí mi bylo dobře, připadala jsem si milována a v bezpečí, takže se mi snadno usínalo.

Ja som bol vyspatý až až. Ale to neznamenalo že nemôžem ležať pri Nat a túliť sa. Jediná chvíľa keď som od nej odišiel bola tá keď som šiel priložiť do vyhasínajúceho krbu. Následne som sa znovu pritulil k nej a pokúšal sa zaspať.

Byla jsem v polospánku, když se Ataru zvedl a odešel přiložit do krbu. Když se ke mě znovu vrátil přitulila jsem se k němu. Nemůžeš spát? Zeptala jsem se a zívla si. Vyprávěla bych ti pohádku, ale to by uspalo spíš mě jak tebe. Usmála jsem se.

Nie.. len jednoducho sa mi spať nechce... trochu som sa pomrvil lebo ma niečo podo mnou tlačili ale už to prestalo. Tak môžeš.... aspoň si niekto pospí..

Já usnu i tak. Atau se mi pohnul, tak jsem se spravila, abych byla co nejvíc přitisklá na něj.

Tak si bude pohmkávať nech zaspíš skôr dobre.... začal som si pohmkávať pomalú melódiu. Jemne som jej stisol ruku

Zívla jsem si, nějak se mě snažíš uspat, zamručela jsem nedůvěřivě. Znovu jsem zívla a upadla jsem do polospánku.

Ako si uhádla... ticho pošepkal a jemne ju kúsol do ucha a pokračoval v pohmkávní si melódie aby Nat zaspala.

Když mě kousl do ucha, jen jsem se zavrtěla a spala dál.

Počkám kým zaspí a potom si pôjdem zatrénovať... pomyslel som si a čakal na vhodnú chvíľu kedy bude Natsuki na toľko spať aby som mohol odísť bez povšimnutia

Znovu jsem se zavrtěla a pevně sevřela Atarovu ruku, kterou jsem držela. Můj, zašeptala jsem ze spaní.

Hej, hej tvoj zašepkal som potichu a bolo mi jasné že tak skoro nezaspí. Tak som teda aj ja zavrel oči a skúšal som či zaspím.

Spokojeně jsem spala a zdálo se mi o Ataru. Jen jsem vrnkala ze spaní a tulila se k němu.

Presvedčil som sa či spí. Spala a tak som sa pomaly začal od nej odťahovať. Ale bol tu problém nevedel som ako si dostanem ruku ktorú mi držala. Začal som rozmýšľať a zatiaľ sa znova k nej pritúlil. Ako by som to mohol... nie nie tak nie... takto?... tiež nie...

Když se Ataru odtáhl, zamručela jsem a sevřela jeho ruku ještě pevněji. Pak jsem se k němu znovu těsně přitulila. Zároveň jsem se probudila. Kam mi utíkáš ? Zeptala jsme se rozespale a otevřela oči.

N...nikam len som sa potreboval trochu posunúť Takže takto asi nie.... zamyslel som sa a radšej sa pokúšal zaspať ako vymýšľať hlúposti.

Podle toho, jak mluvil, jsem usoudila, že se opravdu někam chystal. Klidně můžeš jít, já tě nedržím, nemusíš tu semnou ležet, když se ti nechce spát. Uvědomila jsem si, že ho opravdu držím. Pustila jsem jeho ruku. Teda teď už tě nedržím, usmála jsem se a zavřela oči.

Hoci som chcel ísť teraz sa mi ani nechcelo keď už o tom vedela. Ruku ktorú mi pustil som ju znova chytil a pevne ju držal. A nič som nehovoril iba som sa k nej túlil.

Copak? Jak se nemůžeš tajně odplížit, tak už se ti nechce? Zasmála jsem se. Byla jsem ráda, že se tulí, bylo to příjemné. Zase jsem si s ním propletla prsty, aby si to náhodou nerozmyslel a neutekl mi.

No... zrejme tak... zasmial sa a on a tiež jej pevne stisol ruku. Pritulil sa najviac ako to šlo.

Teď už se nechce spát ani mě, si mě vzbudil. Přitulila jsem se k němu a koukala do krbu.